VOLTAZ PROCESORA

Chlapy kolko maximum mozem pustat voltov do AMD athlon xp 2200, z jadrom bartona, dikes...

ked ho mam nataktovany na 3200+

rozmedzie voltaze je == 1.65V - 2.0V

inaq to asi nebude BARTON ale "Thoroughbred B" ne???

no tak prierazne napetie pre tieto CPU je 1.75V mzoes ho prekrocit ale nad 1.85 by som nesiel

Nad 1,85V sa velmi neodporuca ist, pokial nemas fakt velmi kvalitne chladenie (H2O, N2)..
inak ak mas AMD 2200+, tak to nebude Barton.. Bud Thorton alebo T-Bred..

pozor je to thorton polovica bartonu

polovica z Bartona?? jadro Thorton=Barton iba ma ten procak polovicnu cache (tj. 256KB)..
a z coho tak jenoznacne usudzujes ze je to Thorton, ved 2200+ boli aj ThoroughBred-y..

videl si uz Thoroughbred na 32OO? Ja teda nie a uz som ich mal v rukach tak po 1O.

ono ten takt je dost vysoky aj na Bartona/Thortona.. nedavno som taktil Thortona 2400+ a dostal som sa max na cca 3000+.. a to bolo na celkom dobrej doske (ASUS s nForce2 oznacenie neviem ale niektora z najvyssej rady) a s dost kvalitnym chladenim..

Viděl jsem T-breda na 2700Mhz s vodníkem :naught: ale dokázat to nemůžu...

No ale spat k teme.Ja mam takisto ten procik, ked pises, ze ma jadro batron, je to teda thorton, mam PR 2200 plus pri napati 1,65 a tieto prociky (asi vsetky revizie 2200) maju maximum pri 2200 Mhz, pocitaj skor s 21OO.Ja som dal FSB na 159 (nastastie mam na doske lock) a stabilne bez zmeny napatia uz nefachcil, PR mal 2700 plus.Ale mam overene, ze bezi s 1,85V az na 2900, ale to uz je max nestabilny.

PRŮRAZNÁ NAPĚTÍ
Průrazné napětí 0,09 mikronu - 1,55V
Průrazné napětí 0,13 mikronu - 1,75V
Průrazné napětí 0,18 mikronu - 2,10V
Průrazné napětí 0,25 mikronu - 3,00V
Průrazné napětí 0,35 mikronu - 3,70V

[PCtuning.cz]

nema to byt nahodou pri 0,13 - 1,85V ??

Předpoklady pro pohodové taktování:
1. Je třeba kvalitní základní deska. Z běžne prodávných značek lze doporučit ASUS, ABIT, ze sféry levnějších pak například Soltek. Desky od Intelu jsou sice stabilní a precizně provedené, ale taktovat na nich nelze. Také u některých značkovch počítačů nejsou v BIOSu přístupné žádné ladičské menu. Intel poskytuje nově utilitu na taktování, ladění a testování systému pro desky s i865 a i875. Můžete si ji stáhnout zde.
2. Je třeba pořádný chladič! BOX chladiče stačí většinou na mírné, střední (někdy i docela slušné) přetaktování. Jsou poměrně kvalitní a zespodu asi pokarbonované. Nicméně pro hardcore OC je dobre sahnout po necem z produkce Zalmanu ci Thermaltaku. Pokud máte tray procesor a nechcete utracet moc penez za chladič pak jsou dobré a cenově přístupné chlaďiče Spire. Pro všechna PIII lze naprosto doporučit Spire Falcon Rock II/Whisper Rock IV. Když kupujete nový procák P4, tak radši BOX... tak dobrý chladič za tuto minimální cenu neseženete. U CPU P4 Prescott je chadic uz dost hlucny, investuje do lepsiho. AC Freezer by mohla byt dobra volba. Testík chladičů pro P4
2.a) Použijte mezi chladič a procesor nějakou kvalitnější pastu. Nemusí to být hned AC ceramic, ale růžové/zelené žvýkačky co používal třeba dříve hojne Cooler Master opravdu nejsou dobré. Čím vyšší tepelná vodivost, tím lepší.
3. Dobrý case je základem úspěchu. Zdoj naležato nahoře a odsavný větrák udělají své. Rozhodně se vyplatí investovat pár korun byť do levného casu, který tyto vymoženosti má. Doporučuji, pokud nemáte mnoho peněz asi nějaký 3R, či podobný Pokud chcete investovat, pak skvělé casy vyrábí mnoho výrobců... Namátkou Chieftec, Thermaltake, Cooler master, AOpen (doporucuji AOpen H700B 350W) a další. Správná cirkulace vzduchu je základ a bez něj vám vaše přetaktované CPU nemusí uchladit ani sebelepší chladič. Potřeba je taky dost silny zdroj, P4 dost zere a nejaky 300W noname vam sestavu nemusi utahnout. Pro P4 jsou idelani zdroje ENERMAX se silnou 12V vetvi. Ovsem postaci i solidni Fortron nebo AOpen pripadne Chiftec. EC pro P4 radeji od 400W nahoru nebo jeste lepe vunec.
4. U P4 si vypněte HT a "falesny" PAT (tzn. technologii chovajici se jako PAT na deskach s i865)´

Taktování CPU
U procesorů rady Pentim, Pentium MMX, Pentium Pro je na 99% odemčený násobič. Stačí naswitchovat podle návodu na desce správnou frekvenci a jede se MMX jdou taktovat velice dobre, obyč pentia hůř.

U všech ostatních procesorů vyrobených po srpnu 1998 je násobič zamčený (kromě pokusných králiků onačených ES). Taktuje se pouze zvyšováním FSB. Při zvedání FSB se zvedá také frekvence PCI a pamětí. PCI by nemělo být vyšší než 38 MHz. To většina zařízení zvládne. Novější desky mají PCI/AGP lock, takže to zapněte a tím si zamknete frekvence PCI a AGP na defaultních hodnotách 33/66MHz. Taktuje se pomalu po krocích. O něco se zvedne frekvence a nechá se proběhnout nějaký test který CPU zatíží. Stačí i několikrát za sebou puštěný 3D mark. Pokud je CPU stabilní, zkusí se přetaktovat o kousek výs. Při prvním náznaku nestability se zvedne v BIOSu napětí. Pro Copperminy se nemusíte bát ani napětí 1,9V, pro novější jádra pak není dobré překročit hranici 1,65V u NW resp. 1,5V u Prescotta. Informace o průrazných napětích jsou v info threadu o CPU. Jakmile se zdá že jsme dosáhli nejvyšší možné frekvence se slušnou voltáží a nepřílš vysokou teplotou při zátěži (do 70°C u Prescotta, 60°C u P4 NW a tualatinu, starší CPU snesou i teploty vyšší, ale více než 65°C by taky mít něměly. Duty cycles se u P4 zacinaji vlkádat po 70°C, Prescott ma tuto hranici nastavenou individualne) pustíme program Prime 95(nebo obdobný zátěřový test) a pustíme několikahodinový torture test a test krátkých a dlouhých bloků. Pokud to PC přežije a neslitne, pak je stabilni Pokud něteré měridlo hlásí příliš vysokou teplotu je na místě ji zkontrolovat i fyzicky. Sáhněte na chladič, pokud je vařící tak je něco spatně. Měl by být nanejvýše teplý . Pokud je příliš studený a PC se kouše, pak je možná na místě zkontrolovat jeho správné uchycení. Nové Prescotty umožňují snížení násobiče na 14! Tím pádem můžete mít větsí FSB!!!

Ano, já tam taky zdroj uvádím [ ]. Je pravda, že se někde uvádí 1,8V pro 130nm a 2,2V pro 180nm u AMD. Průrazová napětí jsou pro nás pouze orientační statistické hodnoty. Zkušenost naučí a začátečník by rozhodně neměl zvyšovat napětí nad uvedené hodnoty. A jestli si někdo myslí, že mu nemůže shořet CPU i když ho nepřekročí, tak se plete, mě se to už jednou stalo - máte horší kousek, při výrobě se stala skrytá vada, která se projevila při mírném zvýšení napětí, taktu, teploty po nějakém čase - můj případ Thoroughbread revize A, napětí 1,7V, teplota MAX 56°C, 2000MHz (OC 20%) - vydržel necelý měsíc.

P.S.: To, že nějaké desky pro socket A dovolují nastavit v BIOSu vyšší napětí než průrazové má IMHO tento důvod: Socket A obvykle umožňoval nastavit i vyšší napětí, protože krom jádra Barton a Thoroughbreada které byly vyráběny 130nm technologií tu byly i starší Tunderbirdy a Polomina, případně nějaké Durony (Spitfire) vyráběné 180nm technologií. Tyto starší CPU však ukrutně topily, takže některé desky ani nedovolovaly nastavit plné průrazové napětí pro 180nm, některé ano, myslím, že to byl Epox.

Thoroughbred - 133 FSB, L2 = 256KB
Barton - 166 FSB (neskor az 200FSB), L2 = 512KB
Thorton - 133 FSB, L2 = 256KB
edit: Bartony su: 2500+, 2600+(?), 2800+, 3000+ a3200+

http://www.pcforum.sk/problem-s-taktova ... t5489.html

je pravda ze Thorton isel pri FSB 133 ale jadro je to iste ako Barton..
je to nieco podobne ako T-Bread pri Athlonoch XP a Sempronoch.. to iste jadro raz pri FSB 133 a raz FSB 166..

Mám za to, že je to tak:

Vše 130nm, to znamená 1,65V def.

jádro Barton FSB 166 a 200MHz, 512L2, 54,3 mil. tranzistorů
jádro Thoron FSB 133, 256L2, 54,3 mil. tranzistorů
jádro T-Bred FSB 133, 256L2, 37,5 mil. tranzistorů

rozdíl mezi TBread a Thoron? Thoron je původně jádro Barton s vypnutou polovinou L2, když neprošla testy z výroby, dokonce existovaly návody jak jí odemknout, zatímco T-bred (37,5 milionů tranzistorů) je starší jádro, které obsahuje poze 256L2. Prakticky to znamená, že opravdu by mělo prakticky platit T-Brad=Thoron (oba 256L2), fyzicky Barton=Thoron s 1/2 deaktivované L2, tj. oba mají fyzicky stejný počet tranzistorů (54,3 milionů). Jestli jsou nějaké rozdíly ve výpočtu ratingu pro T-Brad a Thoron si nepamatuju, ale nepovažoval bych to za důležité. Otázka FSB je pouze v jak jádro nataktujeme, to se jádra netýká, snad jen, že existovaly starší revize Bartonů s odemčeným násobičem a novější se zamknutým u jádra T-Bred revize A i B byly vždy odemčené. Jinak jádro Bartom je vlastně T-Bred s větší L2. Tyhle CPU důvěrně znám, setkal jsem se se všemi a vzpomínám na ně s nostalgií...

a kolko sa moze max. pustit do AMD Athlon XP 1600+ s jadrom Palomino?
cpu z pise Technology 0.18um a ze teraz donho ide 1.777V ..kolko je max a aku maximalnu telotu moze mat ? aby som si dal na to pozor

Ja som dal na svojho T-breda 2.136volta a odisli mi obidva zdroje.proceso som napajal 5V cez 5metrovy kabel na ktorov vznikol potrebny ubytok naptia.Zistil som ze aj ked bolo napajani 2.136V ak som zatazil rpocesor testom napatir kleslo na 1.9volta.myslim ze t-bred vydrzi 2.4volta som niekde cital na OC ale v zatazi by mal mat do 2.2volta.Yakze ak zozeniem este jeden zdroj skusim tych 2.25 volta a kolko to da MHZ.Raz som mal duron aplerbreed(t-bred) a ten siel na 2360mhz pri 1.9V s chladicom za 300sk mal medene jadro.Prredpokladam ze ak by som pouzil vodne chladenie a zvysil napatie na 2.2V mohol by som dosiahnut aj 2666Mhz.Vyskusam ked zozeniem novu dosku lebo staru som uplne znicil este ze ten procesor je neznicitelny.Jedna vec ze mam geforce N6200 Nv44 co je 0.11nm technologia a 2.6 volta vydrzala ale ak som juzatazil mrzla.Myslim ze ak by sme presiahli to prierazne napatie T-breda co urcite nie je 1.85V ale viac,myslim ze asi 2.3v, mozno je to aj zavisle podla chladenia.Procak by zmrzol alebo by sa restartol ale proste zasavil.Ludai adavajte si pozor na chlaice uz som znicil asi 4CPU ale vzdy som ich pukol alebo odstiepil roztek.Myslim ze T-bredy maju nejaku tu ochranu.A este niekot vravy ze ake teploty su nebezpecne moj T-bred zniesol 130 stupnov (viac uz doska neukaozvala a bal som sa ist dalej)a fungovala prehraval 10 MP3 naraz.Bolo na nom 1.8volta a bl nataktovany na 400Mhz

2mirrco:

Jistě zajímavé informace, ale rozhodně bych upozornil, že pro dlouhodobý provoz a praktické využívání PC jsou schůdná napětí tak jak je uvádějí výrobci. Rozumná napětí bych viděl tak jak jsem uváděl. Já jsem povoláním a vzděláním materiálový inženýr a zabývám se vývojem pamětí flash. Jezdí k nám přednášet lidi ON semiconductors z Rožnova nebo dokonce tu byli i přímo z Drážďan z AMD kde má naše škola absolventy, ale i z jiných významných světových firem.

Trochu teorie:
Firma AMD používá řadu technologií, něco málo zde: http://www.svethardware.cz/art_doc-0153C5141A320803C12571EF003F6BAF.html. Teplo v prcesoru vzniká při změně stavu tranzistoru a okamžité hodnoty teplot jsou v podstatě nezávislé na způsobu chlazení CPU protože se teplo odvádí vedením a řídící je především tepelná vodivost okolního materiálu a gradient má zanedbatelný vliv. Navíc difuze, která je příčinou poškozování polovodičových prvků z dlouhodobého hlediska je exponenciálně závislá na teplotě - laicky - při zvýšení okamžité teploty se zvýší rychlost poškozování nekolikanásobně více. Okamžité teploty se zvyšují v důsledku taktu a to přímo úměrně a v důsledku napětí se třetí mocninou. (je tedy patrné, že mnohem škodlivější je zvyšování napětí)

Závěr: Dobré chlazení a zvýšení napětí vám umožní zvýšit takt aniž by došlo k tepelnému průrazu, ale velmi výrazně sníží životnost. Takové hodnoty jako tam má mirrco jsou pro dlouhodobý provoz naprosto nevhodné. Držte se ve vlastním zájmu maximálních hodnot pro danné jádro udaných výrobci, protože na tyto hodnoty jsou jádra dlouhodobě stavěna a testována právě v souvislosti s okamžitými poměry v polovodičových prvcích. I kdyby jste CPU chladili kapalným dusíkem, dlouhodobému poškozování nezabráníte, jen si pomůžete ke "sportovnímu výsledku"

V podstate su to akoze informacie robene tak aby luda netaktovali.
Je dokazane ze barton znesie 2.9V pri 25 stupnov potom cele jadro prerazi ale po odpojeni nadalej funguje...
mam graficku kartu Nvidia 6200 a je tam chpi tehn 110nm osobne mozem dokazat ze na 2.7V sa prerazi aj pre vlôastnymi ocvami zhasne monotor ako nahle presvihnem 2.7V.ak vypnem a zapnem PC grafika nadalej funguje.prerazit barto nsa mi este nepodarilo nenam taky silny zdroj ale maximalne napajcie napatie sa mi podarilo 2.34V
Ak by sme sa osobne stretli co by bolo fajn ukazl by som ti ako barton znesie viac ako 128 stupnov a stale bude pracovat sice na nnizzsej frekvencii a vyssom napajani aby pri tom mohol bezat a nemrzol.
A samozmerjem bude nadalej funogvat ziadna difuzia nenastane!Nic proste fungue to dalej stale natataktovane pri 1.95V teraz v lete v tycho horucavach 2333Mhz ale v zime 2420Mhz a pri otvorenom okne a PC je v okne 2490Mhz...

PS: zovtonost sa urcite znizuje v mojom pripade z 50rokov na 20rokov.
Ale ja ho o 3 roky polozim do skrinky a poviem si ze bol si fajn CPU... to uz budme mat davno natakteneho Athlo64 X2 1 .9Gh na 3Ghz...ALebo co bude v tedy bezat a bude sa dat lacno kupit a kvalitne nataktit...

ano, on treba byt aj trochu realista a inak za vyrazne znizenie zivotnosti sa da pokladat z 50 rokov na 10 ci 5 uprimne, kto dnes vydrzi s jednym procakom viac ako 5 rokov?;)

Pokud se nepletu, tak životnost CPU je dle výrobce cca 8 roků na defaultních taktech.

Mozno ale mam strau Cyrix 166Mhz natakteny na 233Mhz a z napatia 2.7V na 3.3V mam to ako server a stale facha rovnako.Ja by som prirovnal zivotnost CPU zivotnosti bezneho vykonnoveho tranzistora.Teda moj zosik z 2030 kde som uz presiahol napajcie napatie na +-21V pricom ma podat vykon 14Watt podava asi 22Wattov a satale funguje a to je z 1991 a urcite ak by som si kupil novy bol by to zo skaldu kde si odstal 15 rokov takze pravda je tak ze ak mam procak nepotrebujem aby mi drzal desatrocia ked aj tak o 1 rok ho nebudem pozuviat a tak apson sa ho pokusam dako normalne znicit aby som ho nehodil len tak do skrine a pri tom nazbierat aj par skusenosti

berem to ako sport aj keby sa odpali co uz dlho cakam a mam pocit ze je neznicitelny budem to brat ak ozlomenu nohu pri sporte.Aj tak uz potrebujem novy PC uz by sa mohol znicit co najskor

je rozdiel 1 vykonovy tranzistor a cca 200 000 000 tranzistorov, ktore kmitaju radovo vyssou rychlostou. a tiez je rozdiel, ze v tom tranzistore zo zosilovaca je nejaky tranz vyrabany nejakou neviem kolko kilometrovou metodou, a u cpu je to 150-130nm.
a to ze je zivotnost cpu podla vyrobcu 8 rokov neznamena, ze za 8.1 roku skape. je to doba dokedy by MAL frcat. jasne ze moze ist aj 50 aj 100 rokov pri dobrom zaobchadzani, ide len o to, co tvrdi vyrobca...
ale inak nic proti, len su tu dost velke rozdiely...

kilometrova technologia
no to mas pravdu.

Teraz moj Barton vali na 2.17V ale uz piska cievka na doske alebo nieco take tam rezonuje ked ho zatazim.naggogloval som vela stranok kde su navody na Vmod ale na svoju dosku som nenasiel tak som si spravil vlastny podla jedneho integraca co bol na davnejsiej doske...Ale myslim ze skor odide doska lebo tie mofety su dost zerave tak uz viac zvysovat nebudem.Spat k tebe nagogloval som vela stranok kde davaju na T-bred a barton cca 2.35V a vraj duron 0.18um dokaze fungovat pri 2.9V.
napr na ocinside.de